„Máš nějaké přání k narozeninám?“ ptala jsem se mé nejstarší dcery pár dní před jejími desátými narozeninami. „Ani ne, mami, mám všechno, co potřebuju. Překvap mě.“ Moje zdánlivě nenáročná dcera tak přede mě postavila pěknou výzvu. Vymyslet nějaký opravdu speciální dárek. 🙂 A tak jsem se rozhodla pro ni dárek vytvořit. Malou osobní knížku. Opravdu...
Hned na začátku článku se vám přiznám: Posledních několik let jsem naprosto flákala svoje tělo a fyzičku. Začalo to těhotenstvím v druhé polovině roku 2015, kdy jsem se ke konci téměř nemohla hýbat kvůli velkým bolestem zad a pánve, a v dalších měsících to moje flákání pokračovalo. Až donedávna. „Nebyl čas.“ Tři děti, spousta podnikatelských...
„Jirko, tohle počasí mně fakt ubíjí, já fakt nejsem zimní typ,“ nadhodila jsem, když se letošní babí léto rozhodlo nepřijít a rovnou naskočily teploty okolo 8°C a vytrvalý déšť. „Příští týden nemáme žádné plány, co takhle někam zajet?“ „Kam?“ „Někam do tepla…“ Dál už jsem to pustila. Chtěla jsem zažít ten pocit, kdy sbalíte kufr,...
Dobře znám ten strach, obavy a nejistotu spojené se začátkem podnikání. Vím, jak je to těžké. Ten pocit frustrace, kdy se všechny ty překážky zdají tak velké, že má člověk pocit, že to nedá a bude navždy odsouzený k tomu být někde zaměstnaný. Jindy člověk má chuť a energii, ale nemá podporu, zpětnou vazbu a bojí se, že to nevyjde..
Bylo mi devatenáct a s maturitou v kapse jsem se těšila na svobodu dospělosti. Už v prvních měsících coby student na katedře psychologie a sociální práce Ostravské univerzity jsem ale pochopila, že se tady žádná svoboda nenachází. Je to celé podvod! Tudy cesta k životu, o kterém jsem snila, nevede. Místo učení se na zkoušky...
Krásný hotelový resort, který má z jedné strany pláže omývané Indickým oceánem a z druhé jej chrání masiv Le Morne, který je ikonou ostrova Mauricius. Tisíce lidí tady přijíždí odpočívat, užívat si své dovolené nebo romantické líbánky. Ráno co ráno se vyvalí u bazénu, odpoledne si zpříjemní vyjížďkou v lodi se skleněným dnem nebo šnorchlováním...
Přečtěte si na začátek pohádku, která možná vůbec není pohádkou… Za devatero horami a devatero řekami v dalekém království vládla královna s magickou mocí měnit lidem životy a po jejím boku moudrý podporující král. V jejich království žili šťastně desetitisíce lidí, ti nejnadšenější si říkali „Plážovníci“ a královna a král je několik let s láskou opečovávali....
Den za dnem je jeden jako druhý. Když se vás někdo zeptá, jaké věci vám přináší radost, už vlastně ani nevíte. Povinnosti, povinnosti, povinnosti… Radost jste měli snad naposledy na základce, když jste místo psaní úkolů běhali po lese a domů si přinesli sem tam pěknou modřinu a dostali pár facek za to, že jste zase přišli...
„Když se nezeptáš, odpověď bude navždy NE!“ Jedna ze základních věcí, které jsem se naučila už ve třinácti, když jsem poprvé četla knihu Jacka Canfielda Aladinův faktor. Požádat o cokoli, zeptat se a riskovat tím odmítnutí, ztrapnění a nevím, co všechno ještě… To pro mě v průběhu života bylo mnohokrát velmi děsivé a často jsem zůstala...
Už jste si někdy na dovolené řekli: „Hm, kdybychom tady mohli být ještě tak o týden déle…“, a s povzdechnutím si uvědomili, že je to vlastně jen přání, a přijali fakt, že TO NEJDE. Mávli jste nad tím rukou a nechali to být. Už jste si někdy řekli: „Kdyby tak šlo…“, a doplňte si zbytek...