Čas od času přicházejí dny, kdy jsem bez energie, přepracovaná, utahaná dětmi a jejich požadavky, jsem protivná, mám rýmu, nemám inspiraci nebo se věci nedějí tak, jak bych si představovala. Prostě dny na prd.
A když se takové dny dostaví, člověk má často pocit, že jedna věc přidává polínko do ohně další, a ten pocit, že je všechno špatně, se stupňuje a stupňuje.
Když se ale rozhodnu, že se v tom pocitu „na prd“ nechci rochnit a chci z toho ven, a najdu tu sílu říct si: „A dost!“ a jdu dělat něco, co mi dělá radost, moje nálada a energie se velmi rychle promění, myšlenky v hlavě se mi uklidní a věci často přestanou vypadat tak černě.
Já jsem nad tím dnes přemýšlela hodně intenzivně. Dostala jsem totiž domácí úkol.
Vždycky jsem věděla, že tento úkol je jedna z cest, jak poznat sebe sama a své priority, a dokonce jej sama zadávám svým studentům v Plážové přípravce. Nenapadlo by mě ale, že jej dostanu i já, a to navíc od jedné z pro mě největších světových osobností osobního rozvoje, od Jacka Canfielda.
V červnu se totiž chystám na několikadenní workshop s Jackem Canfieldem (pravděpodobně jej znáte jako spoluautora Slepičí polévky pro duši nebo knihy Tajemství). A aby své studenty lépe poznal a dovedl se na ně připravit a naladit, přichystal mně a přibližně dvaceti dalším účastníkům workshopu sérii celkem zajímavých otázek a úkolů.
Když jsem si to po sobě přečetla, uvědomila jsem si, že těch 30 radostí celkem hezky shrnuje, kdo vlastně jsem, a že až se budu chtít s někým fakt důkladně seznámit, poprosím ho o jeho 30 radostí. :))
No nebylo by to hezké, kdybychom si na prvních setkáních s lidmi sdíleli jen věci, které nám přináší do života radost?
Vyzkoušejte si to, je to skvělá sonda do vlastního nitra a uvědomění, co je pro vás v životě důležité.
Jeden můj kamarád se s námi vždycky loučí slovy: „Tak čau děcka! A nezapomeňte: Dělejte to, co máte rádi, a dělejte to co nejčastěji.“
Uvědomuju si, že spousta lidí v dnešní době pod náporem práce a povinností už ani neví, co vlastně dělají rádi, co jim přináší radost a potěšení. A tak je fajn si to připomenout.
Hrníček horké čokolády? Předení kočky? Smích vašich dětí? Chvilky o samotě v lese? Co vám přináší radost?
Vezměte si teď kousek papíru a věnujte si 10 minut svého času. Uvidíte, že vám to vyčaruje úsměv na rtech, a kdykoli se budete cítit pod psa, vezměte ten papír a běžte jednu z těch věcí udělat. 😉
Jen pro upřesnění, než začnete číst: Pořadí mých radostí není o prioritách, prostě jsem to psala, jak mě to právě napadlo. 🙂
Kdyby mi Jack dal více kolonek, pravděpodobně bych svých radostí sepsala ještě více. Napadá mě například ještě:
Nemám. Taky mívám dny, kdy venku od rána do večera leje jako z konve, s Jirkou na sebe štěkáme, děti se perou, lednička je prázdná a inspirace utekla za devatero hor a nemíní se vrátit.
Ale když to tak je, je to právě ten moment, kdy stačí změnit jednu věc, zaměřit pozornost jiným směrem a realita se začne přetvářet.
Mysl je jako zahrada. Jen my rozhodujeme, co v ní bude růst, jestli plevel, nebo květiny.
A nemusíme hned jezdit na druhou stranu světa.
Například body 6, 14 nebo 17 z mého uvedeného seznamu jdou realizovat celkem snadno a rychle. A bod 28 vám vykouzlí v duši pocit pohody a klidu úplně stejně, ať už na něj koukáte na balijské pláži, nebo z mé kaňovické pracovny. 🙂
Ty největší radosti se často skrývají v maličkostech.
A co přináší radost vám? Můžete se podělit v komentářích anebo si uvařte voňavý čaj, kávu či horkou čokoládu, podle toho, co vám dělá radost, a věnujte si deset minut. Sepište si své radosti. A pak?
díky za inspirativní čtení k nedělnímu čaji. už se těším na večerní žehlení prádla, které jsem právě krásně voňavé a vyfoukané sebrala na zahradě ze šňůry. udělám si z toho prostě radost.:-)
…Obzvlast ten vyhled na Petrov z kavarny Tungsram me zaujal….tam to mame stejne….
Úžasná inšpirácia. Ďakujem. Musím naštartovať vizualizáciu a písať si všetko na papier. Presvedčilo ma to. Tento krok v mojich činnostiach chýba, priznávam sa. Idem písať.
Článok prišiel v pravú dobu. Som nascípaná od 3,5 ročnej dcéry. V noci na mňa pekne vykašliavala všetky svoje bacily. V nose ma páli a mám ho plný, som unavená a namrzelá že až. Cítim sa hrozne neslobodná. A to práve z toho dovodu, že nemožem robiť to čo by som robila rada a nemám na to ani energiu, čo ma ubíja ešte viac. Celý život chcem robiť to čo ma baví a aj sa mi to darí len som asi netrpezlivá. Stáňo ďakujem Ti za článok a vďaka aj za rozpis tvojich radostí. Dosť som sa v nich videla a je fajn ich mať napísané. Vobec je fajn mať napísaných mnoho ďalších vecí. 🙂 Všetko dobré a teším sa na ďalšie inšpiratívne články.
Hned jsem sedla na napsala, co mi dělá radost. Pak jsem seznam očíslovala a zjistila, že těch věcí jsem asi za 5 minut napsala 60! Úžadná vec a člověk hned vidí, z čeho všeho má radost. Úžasná věc…
Přesně tak a píše se to i v knihách osobního rozvoje. Jen je nutné si to připomínat a to se stalo po přečtení článku. Děkuji Stáni. Takže jsem se zvedla, šla ven k nám na kopec a koukala na krásné slunečné předjaří
Děkuji za krásný článek. Dostala jsem se k jeho přečtení až dnes před spaním. Hned zítra si sepíšu své radosti. Opět se mi potvrdilo, že nic není náhoda, a tedy ani to, že jsem se ke čtení dostala až dnes. Ráno jsem se probudila ve špatné náladě. Nechtěla jsem se mračit celý den, proto jsem přemýšlela, jak náladu vylepšit. Pustila jsem si rádio a zrovna hráli několik písniček, které se mi líbí. Cítila jsem, jak špatná nálada mizí a asi u třetí písničky už jsem si zpívala s nimi. Celý den se potom vydařil a příjemným ukončením byl Váš článek, Stáňo. Děkuji.