Rozhovor s Jackem Canfieldem o splněných snech a podnikání z pláže

Když jde ale o všechno, když máte jen jednu jedinou životní příležitost a další už nemusí nikdy přijít, nemůžete si dovolit neriskovat. Nemůžete si dovolit odmítnout sami sebe.

A tak jsem se nadechla a dřív, než se na scéně objevil strach, jsem ze sebe vysypala:

„Jacku, co bys řekl na to, kdybychom spolu natočili desetiminutový rozhovor pro mé čtenáře a klienty?“ A Jack se pousmál a řekl: „Hm, možná…“ Možná není NE, a tak jsem rovnou pokračovala: „Dobře, tak dneska po obědě, deset minut… Budu mít vše připraveno, jen přijdeš a natáčíme, co ty na to?“

… a Jack řekl ANO. 🙂

Když máte deset minut a jedinečnou životní příležitost, je to trošku adrenalin…

Připravit si úvodní text, otázky, smířit se s nedokonalostí své angličtiny, kterou teď uslyší tisíce lidí, nachystat si místo oběda sama scénu, světlo, požádat pár lidí o pomoc s držením světla a čtečky a do toho být pod tlakem Jackovy asistentky, která říká:

„Deset minut se vším všudy je maximum, nemáš žádný druhý pokus, Jack má hned po tom domluvenou konzultaci a za dalších patnáct minut pak začíná program… Pokud to nestíháš, máš smůlu a rušíme to.“

Fajn. Nemám druhý pokus. A nedokonalé NĚCO je lepší než dokonalé NIC. Tady je…

Rozhovor s Jackem Canfieldem o cestě ke splněným snům a podnikání z pláže:

Pro zobrazení českých titulků klikněte na ikonu vpravo dole (viz obr. šipka 1) a následně vyberte jako jazyk titulků češtinu pomocí ikony ozubeného kolečka (viz obr. šipka 2).

Raději čtete? Přeložený rozhovor v psané verzi najdete tady:

Jack:
Myslím, že první věc je, že si lidé nepřiznají, že vůbec mají nějaké sny. Nikdy si prostě nesedli a neproměnili svůj sen v konkrétní cíle, které jsou měřitelné v čase a prostoru – kolik a do kdy.

Druhá věc, která lidem brání v dosahování jejich cílů, je to, co nazýváme omezená víra, kterou má většina lidí ve svém podvědomí, což může pocházet z dětství.

A třetí věc je strach. Lidé se bojí odmítnutí, bojí se, že budou vypadat hloupě, bojí se ztráty peněz atd.

• Takže musíte mít opravdu jasno v tom, co chcete,
• musíte být schopni o tom říkat dalším lidem, aniž byste se styděli nebo z toho byli v rozpacích,
• musíte si vytvořit plán,
• musíte věřit, že je to možné,
• a musíte jít do akce tváří v tvář strachu.

Jack:
Myslím, že v dnešním světě je to rozhodující, chcete-li dostat informace ke všem. Mnoho mladých lidí už dnes nečte knihy. Lidé chtějí mít přístup k informacím v čase, kdy je právě chtějí. Takže pokud ty informace jsou on-line, mohou si je stáhnout nebo k nim mít přístup na webové stránce v čase, který jim vyhovuje, ať už je sedm hodin večer, nebo sedm ráno.

Myslím, že je to velmi důležité a je to pasivní v tom podnikatelském slova smyslu. Takže jakmile je to jednou vytvořeno, může vám to průběžně vytvářet pasivní příjem.

Co se týče mě, tak my jsme vytvořili několik on-line programů a nyní vytváříme třetí. Respektive, všechny naše kurzy přetváříme na on-line kurzy a je to náš největší zdroj příjmů ze všech zdrojů našich příjmů.

A jen pro příklad, v programu Train the Trainer, kde učíme lidi, jak naučit ostatní pravidla úspěchu, nyní máme více než 2 000 lidí, kteří si tento program zakoupili. Myslím, že nyní je v tomto kurzu certifikováno 1 500 lidí a přes 91 zemí světa. A bez on-line kurzu bychom v žádném případě nedosáhli na 91 zemí, takže nám to přináší obrovský mezinárodní dosah.

Jack:
Myslím, že strach je jakási přirozená věc, která se lidem objevuje, kdykoli dělají něco nového. To platí i pro mě. A první věc, kterou si musíme uvědomit, je to, že svůj vlastní strach si vytváříme sami už tím, že si představujeme, že se nám děje něco špatného, co se vlastně ještě nestalo.

Takže byste toto měli proměnit. Vědomě se rozhodněte vyměnit tu představu selhání za představu úspěchu. Jak by to vypadalo, kdybyste toho dosáhli, a pak si to každý den několik minut vizualizujte. Začne to vytlačovat představy vytvářející strach.

Druhou věcí je uvědomit si, že většinu obav překonáte tím, že prostě děláte věci, kterých se bojíte, a přežijete to. Podle mého názoru sebedůvěra má původ v tom, že přežijete riziko.

A třetí věc, kterou bych vám doporučil, je mít „parťáka“. Kouče nebo podpůrnou osobu, která vás vezme za ruku a provede vás tím, a tak vám pomůže zůstat zodpovědní. Jako když jste například řekli, že danou věc uděláte ve čtvrtek, tak udělali jste ji ve čtvrtek? Bude vám trapně neustále říkat, že jste to neudělali. Takže si myslím, že je to také opravdu užitečné.

A čtvrtá věc, kterou bych řekl, že je důležité si uvědomit: Zeptat se sami sebe, jaký je přínos toho, že to uděláte, a jakou cenu zaplatíte, když to neuděláte.

Jako například když jsem napsal svou první knihu, obával jsem se, že ji lidé budou soudit, že jim nebude připadat inteligentní nebo cokoli jiného. Nicméně přínosem bylo, že bych pomohl stovkám tisíc učitelů učit lépe. A cena, kterou bych zaplatil, kdybych to neudělal, by byla, že bych nebyl v mé oblasti dobře známý, neměl bych vliv, neměl bych příjem.

Takže když tyto dvě věci porovnáte, tak zjistíte, že ta cena, kterou byste zaplatili, není tak podstatná, že přínosy jsou mnohem důležitější.

Závěrem chci říct, že se chystám napsat pro vás článek plný inspirativních vhledů, které jsem za těch pět dní po boku Jacka Canfielda a jeho týmu měla, ve kterém vám prásknu i své plány a obzory, které se mi teď otevřely. Článek vám na tomto blogu zveřejním začátkem července. 🙂