„Kam?“
„Někam do tepla…“
Dál už jsem to pustila. Chtěla jsem zažít ten pocit, kdy sbalíte kufr, jedete na letiště a VŮBEC NETUŠÍTE, na jaké letadlo nastoupíte.
Měli jsme týden, a tak jsem tušila, že to bude někde v Evropě. Ve Vídni jsem dostala průvodce Lisabonem a Portugalskem, jedna z mála zemí v Evropě, ve které jsem dosud nebyla. Počasí slibovalo takový ideální podzim v Evropě… A výlet mohl začít.
Tři hodiny v letadle utekly celkem příjemně. Juri má teď období tzv. akrobatického kojení a příležitost hodit nohu za hlavu nebo dělat jógové pozice si u prsa nikdy nenechá ujít.
Mnoho rodičů má strach, jak s dítětem v letadle naložit. Osobně si ale myslím, že tento strach je zbytečný. Většina batolat miluje nové podněty a místa ke zkoumání a letadlo je rozhodně jedno z nich.
Samozřejmě coby rodič nestrávíte poklidnou cestu koukáním z okna, pokud vaše ratolest zrovna neusne, ale ruku na srdce – jak často se coby rodič doma poklidně koukáte z okna? Nejspíše jste v jednom zápřahu, takže je v zásadě jedno, jestli za svým malým průzkumníkem pobíháte po letadle, nebo po dětském hřišti.
Mimochodem konkrétní tipy, jak na cestování v letadle s miminkem, dávám v článku S kojencem na cestách kolem světa.
Lisabon nás přivítal teplým večerem a příjemným jídlem. Poznávání nových chutí, to je něco, co na cestování fakt milujeme. Jižní Evropa má od nás jedny z nejvyšších příček. 🙂 A Portugalsko nezůstalo pozadu za Španělskem nebo Itálií a svými chutěmi nás přivítalo mile.
Jak vidíte, moje jídlo jsme si ani nestihli vyfotit a talíř je prázdný. 😀
Hned ráno jsme vyrazili na místní trh Timeout Market, na kterém si přijdou na chuť jak běžní obyvatelé města nakupující zde ovoce, zeleninu a ryby, tak gurmáni jako jsme my. Velká část trhu je totiž tvořena openspace kuchyněmi, ve kterých najdete dobroty, díky kterým si uděláte dokonalou představu o možnostech portugalské gastronomie.
Juri hned navázal kontakt s lokálními trhovci a zapovídal se o tom, jaké sociální sítě teď v Portugalsku frčí a zda je lepší Facebook nebo Instagram. Holt plážové podnikání prý už dnes kvete všude, i v Portugalsku. 🙂
Posilněni milou snídaní, vyrazili jsme na procházku Lisabonem.
Zaujalo mě, že se do výše položených čtvrtí přesunete výtahem. Můžete také použít lanovku, nebo se svézt retro tramvají. Zaujaly mě i veřejné záchodky, které lákaly turisty příslibem těch nejlepších záchodků na světě. Musím říct, že na tom opravdu něco bylo… :))
Někdo se po městě procházel, někdo spal… V Lisabonu oslavil rok a půl. Pořád je to miminko.
A při procházkách městem jsme samozřejmě dostali hlad, takže jsme si pochutnali. Sardinky i typická portugalská obědová vaječina…
Samozřejmě jsme se svezli i legendární tramvají číslo 28, která vede úzkými uličkami skrz celý historický Lisabon a stojí se na ni půlhodinová řada. Ale stálo to za to. 🙂
A večer jsme opět vyrazili na lisabonský trh, který se z prodeje ovoce a zeleniny mezitím přeměnil na přehlídku luxusního kulinářského umění.
Juri si mezitím už myslel, že spí v pohodlí své postele. 🙂 Hlavně když je prsíčko na blízku a jinak je celkem fuk, kde ho rodičové tahají.
Asi nejčastější výmluva, proč necestovat s dětmi, kterou slýchávám je: To bychom si neužili.
Myslím si, že to není pravda. Že i zde platí pravidlo, že jak děláte v životě cokoli, tak děláte všechno. A pokud tedy máte pocit, že byste si neužili cestování s dětmi, tak je otázka, jak si užíváte celkově svůj život s dětmi. 🙂
Maličké děti jsou přizpůsobivé a často velmi překvapí tím, že je jim spousta věcí mnohem více jedno, než nám dospělým. Jihoevropské národy jsou navíc zvyklé na děti v ulicích a restauracích i v pozdních nočních hodinách a tak to, co by u nás možná zvedlo leckteré obočí, připadalo místním docela normální.
Po pár dnech v Lisabonu jsme si půjčili auto a vyrazili prozkoumat další místa v Portugalsku.
Jirkovi zcela „náhodou“ večer předtím, než jsme se rozhodli odjet z Lisabonu, vyskočila na Facebooku fotka tzv. Initiation Well v Sintře a když jsme ji viděli, bylo jasno, kam naše cesta povede jako první.
Sintra je celkově takové hřiště pro dospělé a tak hravost započatá v Lisabonu pokračovala i tady… Tajné chodby, jeskyně, věže, bažiny, vodopády. Místo, které rozhodně stojí za to navštívit.
Jen s parkováním to v Sintře bylo poněkud náročnější, jakoby vůbec nepočítali s návalem turistů…Parkoviště jsme neobjevili a zaparkovali celkem kus od místa, které jsme chtěli vidět. Tam jsme se prošli a zpátky nás vzal tuk tuk asijského stylu. Ty jsou v Portugalsku taky všude.
Letos už jsme byli na nejjižnějším bodě kontinentálního USA a teď jsme si pro změnu dali nejzápadnější bod kontinentální Evropy.
Juri nám na tom nejzápadnějším bodě Evropy chtěl odletět… Jirka ho tak tak chytil! 😀
Naše cesta nás dovedla až do města, jehož název nejspíš znáte… Porto. Rodné město známého portského vína, ale taky město úzkých uliček, strmých cest, lanovek, mostů, restaurací a kavárniček.
Historické Porto od toho vinařského rozděluje řeka Douro a nabízí výhledy oku lahodící a portská vína lahodící pro změnu chuťovým buňkám.
Den před odletem jsme chtěli už odjet z Porta a vzít to přes poutní místo Fátima…Bohužel jsme si nevšimli, že jsme při příjezdu do Porta zaparkovali auto v jediné garáži ve městě, která je v neděli zavřená… A tak jsme zůstali „uvězněni“ v Portu, ne že by nám to vadilo… 😀
Úžasně. 🙂 Den před odjezdem jsme otevřeli brány nového online kurzu Plážová vysoká, který je určen pro nejpokročilejší studenty z kurzu Podnikání z pláže a zaměřuje se především na tvorbu, marketing a vedení online kurzu..
Je to velmi pokročilý online kurz, po kterém se lidé ptali už dva roky, a tak jsme se letos konečně rozhodli jej vytvořit. A protože se naši klienti na kurz velmi těšili, odpovídalo tomu i to, v jaké míře do kurzu vstupovali.
Brány našich kurzů vždycky otevíráme na týden až dva a pak samotný kurz startuje. A musím říct, že máme s Jirkou velmi rádi, když jsme u toho někde na cestách a čas od času mrkneme do mobilu.
Má to prostě ten pravý nádech plážového podnikání, jak jsme o tom před lety snili. A tak jsme si to i tentokrát velmi užili. A chcete nakouknout do mého fakturačního systému, jak to dopadlo? 🙂
Možná teď trošku lapáte po dechu. I pro mě by to před pár lety bylo naprosto mimo mé chápání! A považuju za velmi důležité říct, že se k takovým částkám nebo počtu lidí v kurzu nedostanete přes noc.
Ostatně, žádný úspěch v podnikání nepřichází přes noc. Je to výsledek mnoha měsíců nebo let práce, tvoření a pečování a váš projekt.
Je to jen pár let, co jsem měla ve svém fakturačním systému částku 0 (slovy nula).
Snila jsem o tom, jak budu jednou na cestách kontrolovat objednávky a ty budou chodit samy od sebe, zatímco já se budu procházet na pláži, užívat si čas s mým mužem nebo si hrát s dětmi.
A dnes už to tak je. 🙂 Nestalo se to ovšem ze dne na den.
Za každým úspěchem je spousta práce a vím, že toto je fakt, který mnoho lidí odradí. Mě motivoval k tomu, abych udělala PRVNÍ KROK.
Abych den co den budovala svůj byznys a abych se po pár letech mohla ohlédnout a poděkovat svému já, že mělo výdrž a dovedlo mě do dní, kdy se můžu toulat Portugalskem a vydělat za týden 1 milion korun. 🙂
V lednu 2018 otevírám už čtvrtý ročník online kurzu Podnikání z pláže a ty první kroky k vašemu online podnikání můžeme udělat společně.
Detaily si prostudujte na této stránce a můžete mi na sebe zanechat e-mail, abych vám dala vědět hned, jak kurz otevřu. 🙂