Vykročení z komfortní zóny, aneb moje cesta na pláž…

Znáte ten pocit, kdy víte, že pokud TEĎ ve vašem životě něco nezměníte, tak už nikdy? Že pokud si nesplníte tento sen, tak už to neuděláte ani s žádným dalším? Že prostě nastal čas vylézt z té pomyslné krabice, které se říká „jistota“ a pustit se na cestu?

Na podzim roku 2011 mě tento pocit doslova sžíral. Začínala zima, ulice Havířova byly celkem ponuré a nevlídné a tenhle pocit se začal vkrádat i do mého nitra. Co když už tady zůstanu navždy, odkázána k dvoutýdenním dovoleným a snům o jiném životě…

Kdy to začalo?

Vždycky jsem snila o cestování a životě v jiných zemích, miluju poznávaní jiných kultur, jiných zemí. Miluju ty obzory, které jiná země otevírá. Ale čím jsem byla starší, začalo mě postupně cestování spíše frustrovat. Když měla první dcera v roce 2007 půl roku a byli jsme uprostřed zimy na týden na Gran Canarii, poprvé v životě jsem pocítila, že ten týden je zatraceně málo.

Říkala jsem si, že zatímco já trávím celou zimu v ostravském smogu, tady žijí stejní lidé jako já své obyčejné životy… proč bych tady nemohla žít taky?

Od té doby zůstal ten sen zakořeněný v mé mysli a trvalo pár let, než jsem se po překročení mnoha hranic svých komfortních zón dostala až do toho dne, kdy jsem věděla, že TEĎ anebo NIKDY.

Den, kdy jsem si řekla TEĎ a nebo NIKDY

Ten den odjížděla moje sestra na rok  plnit si své sny do Belgie (nakonec tam už je dva roky:)). A já jsem si říkala, co mi asi v životě uteklo a jaká je škoda, že já už takhle na rok asi těžko někam pojedu… Dvě děti ve střídavé péči, nejistá finanční situace, společenské normy, které říkají, že v mém věku se tohle už prostě nedělá!

A pak ten hlas uvintř, který se ozýval a říkal: „Pokud si nesplníš tento sen, nesplníš si žádný další velký sen. Teď je tvůj čas. Buď něco uděláš, nebo zůstaneš navždy ve své krabici“.

Pár dnů to hlodalo… A pak v den, kdy jsme se jeli právě do Belgie za sestrou podívat jsem oznámila příteli, že v lednu pojedeme na půl roku do Španělska.

Jak jsem se mohla opovážit? Zbláznila jsem se?

Zatímco přítel pracující už pár let jako specialista v online marketingu, pracující z domu a závislý jen na připojení k internetu, mi ihned nadšeně řekl, že je to skvělý nápad, zbytek rodiny a přátel už tak pozitivní reakce nemělo.

Opravdu to mám dobře promyšlené? (to byli ti umírněnější) Zbláznila jsem se? Co to je za šílený nápad? (to byli ti radikálnější) To jsem měla dělat, když mi bylo 20, ale ne teď. A co chudáci ty děti? Budu je smýkat přes půl Evropy jednou za měsíc kvůli střídavé péči. Navíc to bude strašně drahé!

Zbláznila! A sbalila kufry, děti, křečky a vyrazili jsme…

Vzhledem k tomu, že jsem také pracovala jako specialista na online marketing a věděla jsem, že můžu teoreticky pracovat odkudkoli, strach o práci / peníze mě neparalyzoval. Španělsko je země s podobnou úrovní cen, jako Česko. Problém byl sice v placení dvou bytů a letenek každý měsíc do ČR, ale rozhodla jsem se detaily řešit až za pochodu…

Když si něco přejete, celý vesmír se spojí, abyste to mohli uskutečnit! (Paulo Coelho)

A tak jsme 3. února 2012 vyrazili s plně naloženým autem, ve kterém byly kufry, hračky, peřiny, kola, brusle, notebooky a křečci směr Murcia. Venku bylo -17°C, auto sotva nastartovalo… O 36 hodin později bylo venku 12 stupňů, 5:30 ráno, Slunce právě vycházelo z poza Středozemního moře a já jsem řídila posledních 100 km cesty.

Jaké to je, když si splníte sen?

Slunce vycházelo, podél cesty dozrávaly pomeranče, Jirka spal vedle mě a já jsem cítila neuvěřitelnou VDĚČNOST. Vděčnost sama sobě, že jsem se dokázala rozhodnout a jít do toho. Vděčnost světu, že mě na této cestě podrží. Vděčnost za to, že mou profesí je online marketing a že můžu pracovat odkudkoli. Vděčnost za to, že můžu svoje děti vytáhnout z toho hnusného smogu a ukázat jim jiný svět. Vděčnost za to, že jsem nezůstala jen u snů…

Vděčnost mě pak provázela i dalšími měsíci. Uvědomovala jsem si čím dál silněji, jak důležité je děkovat sobě i světu. Jak důležité je uvědomovat si, že ty věci kolem nejsou samozřejmé, přestože ti lidi, kteří na tom místě žili celé své životy si mysleli, že to je nic moc a zase snili o jiných zemích a jiných cestách.

U sousedů je tráva vždycky zelenější. (Paní domácí mé sestry v Belgii)

Uvědomila jsem si i to, že tato vděčnost mě už může provázet kdekoli jinde a že ta síla, kterou jsem si v sobě uvědomila tím, že jsem udělala tento velký krok, tak ta je ve mě a pomůže mi při plnění všech dalších snů.

Jak to šlo finančně?

Z počátku nic moc, byznys sice šlapal stejně, jako pár měsíců před tím, ale výdaje se zvýšily a tak jsem potřebovala  zvýšit příjmy. Hledala jsem cesty, jak vylepšit to, co dělám, učila jsem se nové informace o online marketingu a protože jsme v té době už několik měsíců používali pro email marketing SmartEmailing, přišla mi po čase do mailu pozvánka do EmailAcademy. Bylo to právě v době, kdy jsem celkem silně uvažovala nad tím, že opravdu potřebuji zvýšit své příjmy, jinak to v tom Španělsku nedám.

Po shlédnutí videa v EmailAcademy jsem napsala Davidu Kiršovi, že je to super, že přesně toto děláme ve firmě už pár let a že bych to ráda sdílela i dále s našimi klienty a jestli můžu… a on mi napsal, proč se nezapojím do affiliate programu?

AHA!

Tak jsem se zapojila a protože cesty online marketingu mi byly důvěrně známé a affiliate je právě o online marketingu, celkem jsem uspěla. Život mi přihrál do cesty příležitost, já se jí chopila a vydělala si nečekaný obnos peněz, který vykryl mé španělské náklady. Totéž pak o pár měsíců později s Milionovým impériem, kdy jsem studiu affiliate marketingu věnovala celý měsíc, abych se dostala mezi TOP partnery a vyladila svůj um.

A pak to podnikání z pláže…

Najednou jsem mohla zažívat to, že jsem opravdu seděla na terase našeho domu, nebo na pláži, stáhla jsem si do mobilu e-maily a přišlo mi několik potvrzení objednávek. Prostě jsem si jen tak ležela na pláži a vydělávala jsem.

Najednou jsem věděla, že můj obor je prostě úžasný! Že právě díky této práci můžu doslova nebo obrazně podnikat z pláže. Podnikání z pláže totiž není o tom, že si někde válíte šunky a někdo maká za Vás.

Je to o SVOBODĚ …

  • O svobodě dělat, co mě baví.
  • O svobodě pracovat z místa, které je úžasné.
  • O svobodě pracovat s lidmi, které mám ráda.
  • O svobodě pracovat stylem, který mi vyhovuje.
  • O svobodě pracovat tehdy, když na to mám chuť…

A tak cesta na pláž byla nakonec i cestou k tomu, co dělám dnes… K rozhodnutí že předám své know how o online marketingu světu (ebooky Jak napsat eBook za 14 dní ), k rozhodnutí, že své zkušenosti předám i dalším lidem.

Cesta na pláž mě nakonec dovedla k tomu, že chci tu cestu ukázat i ostatním.

Protože podnikat z pláže je skvělé a já jsem zjistila, že pokud si to opravdu přejete, stačí se jen rozhodnout a vydat se na cestu…! A problémy řešit až tehdy, když opravdu přijdou, ne teoreticky a hypoteticky měsíce před tím, než se vůbec pustíte do akce!

A co na to nakonec moje děti a rodina?

Když po po dvou týdnech zabydlování vyrazila pro děti, v Česku ještě panovala tuhá zima. Ven se moc chodit nemohlo, protože téměr neustále platil stupeň 6 (rozumějte, to nejhorší možné ovzduší) a tak trávily své dny mezi školkou a domovem.

Španělsko je od prvního dne nadchlo. Vyrazili jsme na kola, chodili na dětská hřiště. Velice rychle pochopily, že děti tady mluví jinak a že se musí nějak dorozumět.Pár anligkých slov v kombinaci se španělštinou a hned vznikala nová přátelství.

Rozšířily se jim obzory, zjistily, že jinde se žije jinak a že je to na nich, pro co se jednou rozhodnou. Vnímám celý půlrok jako velice přínosný pro jejich rozvoj i pro jejich zdraví a v neposlední řadě taky pro náš vztah.

Žádná školka, celé dny spolu a najednou jsme se musely učit, jak společně pracovat i učit se novým věcem, najednou jsem měla spoustu prostoru pro to, abych jim mohla ukazovat svět, protože mě k tomu prostě okolnosti dovedly. Najednou výmluva „mám moc práce“ nefungovala, protože ony tady byly a bylo potřeba najít zábavu. A tak jsme ji necházeli, učili se novým věcem, objevovali přírodu, moře, měli spoustu času na společné tvoření… Trávili jsme společný čas naplno! V týdny, kdy pak byly v Česku s tatínkem, jsem se naopak mohla věnovat práci naplno.

A rodina? Někteří se také rozhodli inspirovat a vykročit ze svých zón komfortu. Uvidíme, kam je to zavede 🙂 Přátelé? Ti nejlepší nás navšívili a byli nadšení. Navíc jsme získali spoustu nových přátel, jak ve Španělsku, tak díky novým online aktivitám a příležitostem, které přišly podél cesty.

Děkuji!

A co vy?

Pokud to s vámi rezonuje, vydejte se taky na cestu za svými sny. Nemusí to být nutně cestování. Někdo má sny o novém domě, novém partnerovi nebo nové práci… A prostě se jen bojí pustit svých jistot. Když své jistoty ale ztratíte, zjistíte, že jste neztratili vůbec nic!

Pokud to s vámi nerezonuje, je to v pořádku. Prostě jen zůstanete tam, kde jste. A pokud Vám to vyhovuje, pak je to tak správně.

– Stanislava Mrázková

Stáňa Stiborová
Žije svůj život naplno a plní si své sny, i ty nejšílenější, každý den. Před pár lety se rozhodla, že už nechce, aby jí dny protékaly mezi prsty jako písek v přesýpacích hodinách. Je žena, matka dvou dcer a jednoho syna, partnerka skvělého muže, expertka na online marketing a úspěšná podnikatelka.

Stáňa je autorka knihy Podnikání z pláže a oblíbeného online kurzu Podnikání z pláže. Inspiruje lidi, jak žít svobodně, radostně a naplno a učí je, jak využívat potenciál internetu a online marketingu k tomu, aby se mohli vydávat za svými sny a podnikat třeba z pláže.

Více o Stáni najdete tady.

Stáni můžete napsat na stana@podnikanizplaze.cz Připojte se mezi plážové podnikatele na facebooku.
Komentáře
  1. Milá Stanislavo,
    (jmenujete se stejně jako moje maminka 🙂 ),
    jsem moc ráda, že jsem si mohla přečíst Váš příběh…v mnoha bodech mi mluvíte z duše a od listopadu 2012 má příběh mé rodiny podobný vývoj … před půl rokem jsme opustili „naše jistoty“ a vydali se i s dětmi do Skotska. Považuji tento půl rok za zlomový v našem životě, protože jsme díky tomu sobě i našim dětem ukázali, přesně jak říkáte, jiné možnosti žití a díky tomu si budou moci jednou vybrat, kde a jak chtějí žít. Získali jsme tím odvahu vybrat si jakým způsobem a kde chceme žít dále a co vlastně v budoucnu chceme dělat. Musím Vám také poděkovat za Vaše skvělé ebooky, které jsem získala díky mému členství v Online Academy Clubu Davida Kirše, před tím jsem absolvovala i jeho skvělou EmailAcademy2. Cítíme, že David nám ukázal skvělou cestu, jak můžeme a chceme žít dál, v souladu s našimi základními hodnotami! Naše podnikání je sice zatím v plenkách, nyní s manželem píšeme náš první ebook,a Vaše skvělé informace a instrukce z Vašich ebooků nám velmi pomáhají zhmotňovat naše cíle a sny a skvěle doplňují informace získané z EA a z OAC. Takže Vás moc zdravím a děkuji, jste mi velkou inspirací a důkazem toho, že není nemožné si jít za tím, co člověk chce 🙂

    • Stanislava Mrázková napsal:

      Gabrielo, moc děkuji za Váš příspěvek a příběh! Je úžasné, že jste se také rozhodli jít za svými sny a vydali se do Skotska. Je pro mě (a doufám i pro další lidi, kteří si jej budou číst) potvrzením toho, že často lpíme na „jistotách“, ale v okamžiku, kdy je opustíme, je najednou před námi mnohem úžasnější svět, mnohem rozmanitější možnosti, které jsme před tím neviděli, nové cesty a nové příležitosti. Jsem vděčná za to, že mohu inspirovat svými eBooky lidi, jako jste Vy a přeji Vám úspěšné podnikání a další zajímavé cesty životem 🙂

  2. Dakujem za hodnotny ebook.
    Ja som tiez urobila svoje rozhodnutie zo dna na den. Nelutujem a zelam kazdej nerozhodnej zene spravit krok vpred. Mozu sa inspirovat, zit stastnejsi zivot v slobode a rozhodovani sama sebe.

    • Stanislava Mrázková napsal:

      Děkuji za komentář Helen, žít svůj život ve svobodě a rozhodování sama za sebe, to je přesně to, co bývá nakonec výsledkem těchto velkých rozhodnutí.

  3. Nádhera Stáňo, svět je prostě boží místo na hraní!

    Já jsem asi před třemi lety bloumal od ničeho k ničemu a přemýšlel, co budu dělat – docházeli mi peníze, práci jsem prodal rodina se mi rozpadla …, a pak jsem dostal zprávu, že se otevírá první ročník supercoachacademy v New Yorku – člověk, co to založil mě zaujal na internetu a já jsem najednou věděl, že tohle chci. Cena byla hrozná a navíc spoustu létání, ubytování atd atd… – ale moc jsem o tom nepřemýšlel, teda spíš vůbec. Byl jsem druhý přihlášený ( z 35) . Měl jsem půl roku čas sehnat peníze, zjistit co a jak, dát si dohromady angličtinu – ale když jde o to řešit skutečné věci, vždycky to nějak jde. Co všechno se od té doby stalo bych si asi těžko naplánoval. Spousta nových přátel doslova po celém světě, nové kontakty, práce, která mě baví a otevírá lidem oči.

    Moc se mi líbí, když vidím kolem sebe lidi, kteří se nebojí pustit do života. Je to parádně osvěžující, inspiruje to. A o to tu jde. Ještě jednou díky, pošlu odkaz všem co znám, ať se také osvěží 🙂

    Vladimír

    • Stanislava Mrázková napsal:

      Děkuju Vláďo! Tvůj příběh mě inspiruje pokaždé znovu a znovu, vždycky na mě z toho dýchne taková síla, moc, kterou má změna pohledu na věc! 🙂 Díky, že jsi ho tu napsal, protože věřím, že povzbudí i mnohé ostatní.

  4. Martin Straka napsal:

    Srdečně Vás zdravím Stanislavo,

    moc pěkný a inspirativní příběh. Hodně podobné plány spřádáme spolu s mou ženou i my. Po tom, co jsme před léty poprvé navštívili Španělsko, jsme byli tak nadšení, že se vracíme každý rok znovu a znovu. Doufáme, že to nebude jen na pár týdnů, ale že se nám podaří i na čas „emigrovat“. Zatím vytváříme (pro zábavu) několik webů věnovaných Baleárským ostrovům, zvláště magické Ibize, která nás uchvátila: http://www.e-ibiza.cz, pilně studujeme španělštinu a chystáme nějaké to „info podnikání“ 🙂
    Zdravím Vás a přeji hodně úspěchů ve vašich projektech.

    • Stanislava Mrázková napsal:

      Jé, další milovník Španělska! 🙂 Díky za komentář Martine a držím palce, ať je info-podnikání Vaší cestou na pláž.
      PS: Koukám na Váš web a je fakt plný super informací o Ibize! Ještě jsem na Ibize nebyla, ale než pojedu, určitě prostuduju.

  5. DAvid napsal:

    Perfektní článek!! Výborně a držím palce 🙂 Osobně se již také brzy zabalím a odletím na Floridu, odkud jsem se vrátil:))) Navíc, když to dokážeme my, tak ostatní lidé také a to je na tom to nejkrásnější 🙂

    • Stanislava Mrázková napsal:

      Florida je úžasné místo, hlavně v zimě je tam vlídno. Pro plážového podnikatele ideální destinace 🙂 A je to jak píšete Davide a děkuji Vám za tuto poznámku – mým cílem je právě to, co píšete, ukazovat ostatním, že když můžeme my (lidé, jako kdokoli další), mohou i oni.

      • Honza Markovič napsal:

        Ano Stáni, Florida je sice úžasné místo, jenže po určitou dobu v roce se tam téměř nedá venku existovat. Když jsem v r. 1998 na konci června vystupoval ve 23h místního času z letadla v Tampě, tak poté, co mě praštila vlna dusného vzduchu do tváře, jsem myslel, že se obrátím a poletím snad zpět! 😀 Bez AC (air-condition = klimatizace) se tam prakticky nedá v létě žít. To platí o bytě, autě, kdekoliv. Říkávali jsme tomu 100 na 100, tedy 100st. Far. / 100% humid (vlhkost). Člověk si připadá jak permanentně v tropické džungli a jen co vyleze na „čerstvý vzduch“, v tu ránu je zpocený všude… Pokud je jako já v obleku – tím spíš… 😀
        Nicméně souhlasím, Florida je krásná a lidi fajn. Jen tuhle drobnou „vadu na kráse“ jí lze vyčíst, na druhou stranu, proč nebýt na Floridě půl roku, kdy je to snesitelné a dalšího půl roku jinde ve Státech. Dělá to tak ostatně spousta amíků, kteří mají na Floridě své „zimní“ sídlo. 😉 Určitě ale držím palce a gratuluji, Davide! Bezpečně se tam ještě párkrát v životě znovu podívám. Mám tam ostatně i řadu přátel. Nejvíc ovšem v NY.

  6. Radim Galuszka napsal:

    Zdraví Vás Stáňo,
    Jsem také z Havířova a celkem mne to potěšilo, že jste také odsud, tak nějak si říkám, že to snad nebyla náhoda , moje žena mi poslala odkaz na Mio a to mne moc nadchlo . Źena je z FM, tak jako DK , zatím jsem s Vámi nezkusil vydělat peníze, ale rozhodl jsem se to zkusit s mou databází, kterou jsem budoval 15 let mého podnikání (podotýkám, že do dnes nemám web ) . Cítim v tom změnu , kterou jsem již delší dobu cítil . Věŕím, že se to povede. Mluvili jsme spolu na setkání v Brně a psal jsem Vám několik mailů. Než jsem jel do Brna, pan Popek také říkal , že je rodák z nedalekého Č.Těšína a to vše mi nějak říká, abych se do toho pustil s Vami. Trošku bojuji s technickými věcmi, ale učím se za pochodu a pomalinku se to zlepšuje. Začal jsem Miem a tvořím obsah pro kampaň, také jsem natočil o víkendu první video. Pořídil jsem Smartemailing , ale nemám šetěsti na lidi co dělají weby , proto bych chtěl oslovit Servis 2.0 zda mi to zpracují . Těšmí se na další e maily pro instrukce k Affiliate na EA Prémium, fakt jsem zvědav, jak pochodím 🙂
    Mějte pohodový zbytek dne a brzy neshledanou .

    • Stanislava Mrázková napsal:

      Zdravím havířováka 🙂 Ano, máte pravdu, mnoho z nás z týmu kolem Davida Kirše jsme z MS kraje a mnoho z nás se v průběhu života rozjelo do světa a zakotvilo v jiných městech. Držím Vám palce ve Vašem rozhodnutí udělat změnu, vybudovat web a rozjet info-podnikání. Je to úžasná možnost, jak můžete své know-how rozšířit k velkému počtu lidí, pomoci jim, vybudovat svou pozici experta v oboru a navíc vydělávat více peněz, což ovšem jako účastník MIO víte 🙂 Pracujte s návody a když Vám cokoli nebude jasné, lidé na podpoře Vám vždy ochotně pomohou. K webu Vám napíšu e-mail. Držím Vám palce, ať jste úspěšný při propagaci EmailAcademy Premium.

  7. Martin napsal:

    Moc pěkné Stanislavo, děkuji za článek.
    Rezonuje to se mnou a chtěl bych se vydat podobnou cestou, ale nemám web, produkt, v databázi kontaktů jen pár přátel a známých, žádné zkušenosti s podnikáním. Přihlásil jsem se v lednu do Online Academy Clubu a sbírám první informace, je to pro mne složité, jak technicky, tak i časově. Člověk musí zajistit příjem pro rodinu, aniž by ho práce bavila, a pak může vesměs po nocích studovat ne netu nové možnosti. Ale je to zpestření a alespoň na chvíli se ocitám v jiném světě:-) Nemáte nějakou radu, s čím lze v mém případě začít?
    Předem díky a mějte se fajn.

    • Stanislava Mrázková napsal:

      Děkuji za komentář Martine. Nejlepší způsob, jak se pustit do online podnikání je začít psát blog na téma, které Vás zajímá, které je Vašim koníčkem, nebo mu velmi rozumíte. Nepotřebujete na to programátora, ani peníze, blog můžete začít na systému typu Webnode nebo WordPress (to používám já), nastavení je otázka jednoho až dvou večerů. Blog můžete mít na vlastní doméně, to je investice asi 100 Kč. Takže začněte tímto, neodkládejte, pusťte se do akce (blog má i má šestiletá dcera, takže fakt nic složitého).
      Následně na blog dejte webový formulář a sbírejte kontakty. Vyměňte kontakt za magnet, jste v OAC, takže blíže nemusím vysvětlovat 🙂 Publikujte na blogu zajímavé články, videa. Napište eBook a ten pak prodávejte… To je asi nejsnadnější cesta k pasivnímu online příjmu. Detailně se nerozepisuji, protože k jednotlivým věcem máte právě v OAC přístup, k budování databáze a důvěry u kontaktů, o tom pak bude podrobně EmailAcademy. Přeji Vám hodně štěstí a hlavně chuť pustit se do akce!

      • Martin napsal:

        Moc děkuji za stručný návod, teď si začínáme plnit sen v podobě výstavby domku, po 22ti letech v bytě na sídlišti se tam s manželkou moc těšíme, a nějaká ta „plážička“ na klidnou práci na terase za domkem by byla jako bonus, takže ve volných chvílích, byť jich teď nebude mnoho, na tom určitě zapracuji. Mějte se krásně.

  8. Martin Staník napsal:

    Moc hezký příběh. My jsme se pro něco podobného rozhodli před 12 lety, ale v rámci ČR – odstěhovali jsme se z Pardubic do Šluknovského výběžku. Sice tady není tak teplo jako ve Španělsku :-), ale je tady krásná příroda, míň lidi a dík nižším cenám nemovistostí jsme si mohli koupit dům s docela velkou zahradou, takže máme dost soukromí. Navíc to máme 12 km do Německa, takže tam jezdíme nakupovat, což je taky docela fajn a rozdíl oproti Čechám. V internetovém marketingu se pohybuji už 8 let (zpočátku jsem ještě měl připojení přes GPRS – to bylo peklo) a díky tomu můžu pracovat i z tohoto „konce“ světa.

    • Stanislava Mrázková napsal:

      Hezký splněný sen Martine! Každý má svou „pláž“ někde jinde a je skvělé, když se na ni vydá. Je to totiž právě o té svobodě… o svobodě pracovat třeba z konce světa 🙂 Díky za komentář.

  9. Jirka napsal:

    Jsem rád, že jsem tak trošku mohl být u toho… Jinak není co dodávat, víme svoje… Taťka 🙂

  10. Pekny pribeh. Som rada, ze to vyslo! Ja som pred 2 rokmi urobila nieco podobne, len s tym rozdielom, ze neustale cestujem.

  11. Peter napsal:

    Tak presne takéto rozhodnutie potrebujeme všetci! Skvelý príbeh a myslím, že je ponaučením aj pre ostatných.

  12. Andrea napsal:

    Moc hezký článek, Stáňo :-)!

  13. Petr napsal:

    Ahoj Stani,
    je skvělé číst tyto články a být mezi lidmi, kteří jsou naladění na pozitivní přístup a překonávají tzv. „červa“ ve své hlavě, který nám nutí různé negativní myšlenky ať už z dětství, nebo ze života celkově.
    Super, měj se podle svých představ a zase někdy…..

  14. Eva napsal:

    Stani, i kdyz Vam to moc preju, po precteni clanku jsem se spis ztocila trosku do beznadeje. Co mi ostatni, co nedelame online marketing, ale zaroven uz to v Cechach chvilemi nemuzeme vydrzet a chceme opravdu zmenu. I v komentarich je vetsina lidi z online marketingu. Vsichni se tim ale zivit nemuzeme, tak pak se snazim si Vas pribeh nejak napasovat na sebe – jak by se to dalo udelat, ale zatim veskere tzv „podnikani z plaze“ se tyka pouze lidi, co se zivi praci na dalku pres internet. Budto online marketingem, webovym hostingem apod.. Jsou to teda pribehy, ktere mohou inspirovat pouze hrstku lidi, kteri to mohou taky udelat, staci se jen odhodlat. U ostatnich lidi, nevim..

    • Stanislava Mrázková napsal:

      Evo, pak je další možnost, že pokud zrovna nežijete tam, kde byste žít chtěla, tak se odstěhujete a najdete si práci tam. Moje sestra například žije v Belgii už dva roky, nepodniká z pláže, ale dělá práci, která ji baví a žije na nádherném místě. Kamarád mého přítele chtěl pro změnu bydlet na Bali, ale taky není z online byznysu. A tak si tam na rok pronajal velký dům, ve kterém teď pronajímá lidem pokoje a „podniká z pláže“ takto. Není to jen o online byznysu, je to spíše o tom najít tu cestu pro sebe. Říct si, co opravdu chci a jít za tím bez hledání výmluv. Někdy je to těžké, ale jde to. A ten online byznys může být třeba jen tak na přilepšenou 😉 Mějte se krásně.

  15. Eva.z napsal:

    Dobrý den, Stáni,

    gratuluji k výročí! Nedávno jsem narazila na Vaši stránku a musím říct, že přesně vystihuje moji představu o volnosti a nezávislosti. I když zatím děti ani partnera nemám, tak jsem si pořád říkala: „jestli je tohle reálné, tak max na pár let. Jakmile přijde rodina, tak konec.“ A jsem moc ráda, že vidím, že je to opravdu reálné 🙂

    Můj sen je dostat se jednou do Austrálie. Už jsem svůj první krok udělala. Před necelými čtyřmi týdny jsem se přesunula do Dublinu (naštěstí je Země kulatá, tak se i tím to směrem nakonec můžu dostat do Austrálie;))
    Teď jsem ve fázi, kdy řeším, do čeho bych se mohla pustit, tak aby mě to naplňovalo, bylo to dostatečně kreativní, viděla bych v tom přínos a smysl a v konečném důsledku, abych si byla schopna vydělat na své sny 🙂

    Takhle trochu obšírněji jsem Vám chtěla poděkovat za inspiraci nejen v tomto článku, ale i za tu, kterou doufám, že na Vaši stránkách najdu.
    A pokud bych se Vás mohla zeptat: Co byste vypíchla, jako 3 věci/činnosti, se kterými by měl začít člověk, který chce podnikat z pláže, ale zatím nemá myšlenku, na které by mohl stavět?

    Děkuji a přeji Vám spoustu slunečných dnů na pláži 🙂

    • Stanislava Mrázková napsal:

      Dobrý den Evo,
      díky za komentář a gratuluju k rozhodnutí pustit se do světa. Zrovna můj kamarád Jirka Svoboda (jirka-svoboda.cz) před lety do Austrálie myslím taky putoval přes VB nebo Irsko (teď nevím přesně) a po čase doputoval a byl tam celkem dlouho, takže ověřená strategie 🙂 Ono je to těžké, někdy musí člověk i na začátku dělat něco, co ho zas tak nebaví a nenaplňuje a tak nějak se dopracovat dále. Mě trvalo skoro celé Španělsko, než jsem přišla na to, kudy se bude ubírat moje cesta a jak dělat to, co mě baví, naplňuje a umožňuje mi svobodu a co to vlastně je. Nepřišlo to ze dne na den.

      Takže kdybych měla vypíchnout ty tři věci, tak:
      1. Vykročit z komfortní zóny a začít dělat věci, které jsou nové, bojím se jich… objevovat svoje meze a hranice a tím si dávat příležitosti k objevení svého potenciálu pro to, aby se naplnil bod 2, a to je…
      2. Dát si záměr, že chci objevit to, co mi bude přinášet svobodu, radost a naplnění, pomůže mi plnit své sny a aktivně to hledat v mezičase.
      3. Až se to objeví, nebát se a jít do toho po hlavě, jakkoli šílené se to bude zdát.

      Nezní to moc abstraktně? 🙂

      • Eva.z napsal:

        Dobrý den,

        děkuji za Vaši odpověď a tipy 🙂 ano, asi to zní trochu abstraktně, nicméně univerzální návod, který by říkal: „teď udělej A, pak B a když zvládneš i C, tak jsi v cíli!“ neexistuje. To by bylo pak strašně jednoduché a lidi by zas dělali jen to, co jim někdo řekne a vůbec by neposlouchali sami sebe a svoje sny. Takže děkuji za Vaši abstraktnost, připomněla mi, že si chci plnit svoje sny a ne sny někoho jiného 🙂 A taky, že se musím naučit být trpělivá, jak říkáte, tohle nepřichází ze dne na den.

        Mějte se fajn!

        Eva

  16. Marky napsal:

    Krásné, poučné, ze života, motivující, ano takto si přeji prožít život i já, proto se učím online marketing a inspiruji se lidmi, kteří to dokázali jako vy 🙂

  17. Já vždycky říkám, že jen já můžu za své úspěchy či neúspěchy, vzestupy či pády. Je důležité přijmout odpovědnost za svůj život a jít si za svým cílem, snem. Tak člověk dosahuje úspěchu. A Stanislava to dokázala.

Napsat komentář: Radim Galuszka Zrušit odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů